Po 89 jsem dávala všem a na všechno, každou chvíli na ulici někdo dvacku, někdo obrázky postižených dětí, než mi došlo, že za chvilku takhle budou vybírat na mě. Navíc to často byli podvodníci, jak se později zjistilo. Už si vybírám, nic nedávám ani klečícím mladíkům na Karlově mostě, což mi přijde jako nejhrubší forma nátlaku, po miminech v Praze na chodnících v roce 1990.