A mimochodem, věřím, že pro spoustu lidí je nemít děti větší tragédie, než zůstat přijít o nohy. Obě tato témata mají mnohé společné, asi není úplně ok dělat jakože nic, už vůbec nevhodné je situaci zlehčovat, něco ve smyslu, buď ráda, děti jsou samé starosti!, nebo vzbuzovat nějaké marné naděje. Pár těžkými situacemi jsem si s blízkými prošla, tuším, co neříkat, ale tady jsem krátká na to, co naopak říct. O lítost určitě nestojí.