Přidat odpověď
Dari,
z mojí zkušenosti - některé věci se děti dokáží "naučit", až když jim to docvakne. Jako s chozením nebo čtením. Dokud to dítě nechápe princip čtení (že podle grafického symbolu může ono samo říct slovo a že to bude to slovo, které myslel autor), tak se číst nenaučí (může se naučit odhláskovat písmena a spojovat je při vyslovování, ale nebude vědět, co dělá).
Podobně je to s kružítkem nebo s čímkoliv jiným. Moje dcera někdy v druhé třídě nechápala ručičkové hodiny. Večer jsme doblba vysvětlovali a vysvětlovali, nakonec byla schopná to nějak dát dohromady - a ráno NIC. Půl roku na to najednou hodiny uměla, "sama od sebe".
Přitom psát uměla ve čtyřech letech, číst o trochu později (z nějakého důvodu moje děti prvně uměly psát), fakt "není blbá". A proč hodiny nechápala v sedmi letech a chápala v sedmi a půl, to taky nevím.
Takže já bych se prostě s dítětem neučila - jako opakovat násobilku nebo vyjmenovaná slova jde a jde se to tak naučit, ale pokud dítěti chybí to elementární pochopení, tak to prostě NEDÁ. Nicméně dobrá zpráva je, že to obvykle docvakne později... a pak už to nebude problém vůbec.
Ono školství je takové vaření z vody - většina dětí kolem šesti let je zralá na to čtení a psaní - to, že děti celosvětově nastupjí do školy kolem těch šesti let není náhoda - ale to neznamená, že úderem šestých narozenin je 100% dětí zralých. Někdo to pochopí ve čtyřech, někdo v pěti a někdo v sedmi. Podobně geometrie nebo gramatika - to, že většina dětí zvládá v říjnu ve třetí třídě kružítko, neznamená, že to zvládne každé jedno konkrétní dítě.... třeba to to tvoje zvládne až v prosinci.... nic se neděje...
Předchozí