Třeba moje dítě naprosto přirozeně nasává strašnou spoustu informací, paměť má výbornou + inteligenci taky.

ALE v té škole prostě dělají věci, které pro něj nejsou natolik smysluplné, aby si to zapamatoval. Fakt třeba rozdíl mezi souhláskou a samohláskou. On samozřejmě umí vyjmenovat aeiouy a hchkrdty a žščřcjďťň a tak, ale když mu řekneš, napiš pět souhlásek, tak hledí.

Psali čtvrtletku z češtiny a on tam půlku věcí vůbec neměl vyplněnou (Oni je neznámkují, takže o nic nejde, ale...)

On češtinu věcně umí (Zatím se učí fakt ú-ů , y,i ), ale vyplnit test, kde jsou otázky typu - napiš 5 bezslabičných slov, podtrhni v textu y-i, jejichž psaní dosud neumíš zdůvodnit ... nevyplní, a napiš, kolik je v tomto slově tvrdých souhlásek - nevyplní správně, když si nepamatuje, co je to souhláska...

Učíme se spolu jen 1x týdně o víkendu, projdeme ČJ, Ma a AJ, co dělali v týdnu, abych viděla, že to chápe a ví, o čem je řeč.

Jinak se ho snažím vzdělávat neškolními věcmi, čili tím, co se ve škole nedělá - např. si povídáme o historii, o fyzice a tak, ale to mě nerozčiluje, to je právě naopak skvělé, protože to dítě fakt pobírá strašnou spoustu věcí... Jen si nepamatuje ty teoretické pojmy zjevně a ty se do něj snažím teda nabušit.