Učit se s nima školní látku, to ani moc ne, resp. se synem nikdy nebylo potřeba, s dcerou ano, ale tam jsem se hlavně angažovala v různých nápravách a cvičení dle jejích dys- diagnoz. Jakmile se nám to podařilo kompenzovat, učení zvládá ve škole, maximálně jí podepíšu úkol. Taky mi vyhovuje, že mají matiku dle Hejného, kde se domácí účast rodičů neočekává, resp. snad ani není vhodná, pokud mají matiku naučenou klasickým postupy.vAle u těch náprav jsem si s ní užila víc, než dost, zábava to nebyla. A co mi taky nešlo, naučit je hodiny, tomu odolávali oba dva dost dlouho, dokonce jsem tady na to založila tehdy diskuzi. Nakonec to nějak vstřebali, ale tam jsem fakt měla pocit, že se to nenaučí nikdy.