Já se cítím jako naprostý idiot.

Schválně jsem vybrala pro dítě soukromou školu, kde nemají domácí úkoly, kde se nemusí doma učit a tak, možná víc kvůli sobě, než kvůli dítěti, jak se ukazuje.

Vždycky, když se snažím dítě naučit nějakou školní látku, totálně mi z toho tečou nervy.

Kdybych se, jako jiní rodiče, měla s dítětem učit denně, nebo s ním denně dělat úkoly, asi bych ho zabila. Nebo sebe.

Proč se proboha ve třetí třídě musí učit rýsovat kružnice kružítkem? Jak mám udržet nervy v klidu, když 20x dítěti řeknu, že ta jedna nožička musí být v papíru zaražená furt a krouží se jen tou druhou?

Spoustu věcí umí, ale co je souhláska a co samohláska, to mu můžu říct 20x a stejně druhý den to zas neví. (Přitom to, co chce, si zapamatuje bleskově a na dlouho) Čili y a i napíše dobře, ale když má vypsat krátké samohlásky z jedné věty, tak netuší, co se po něm chce. Přitom den předtím jsme si to (znovu) říkali.

Ach jo.