Přidat odpověď
Stáňo, mám stejnou zkušenost. V páté třídě na dovolené jsme zjistili, že náš jedničkář (co se Aj týče) si neumí ani koupit zmrzlinu. Mysleli jsme, že se jen stydí, domluvili jsme doučko "na rozmluvení" - květen 5. třída - nahlásili jsme tam jeho a dva kamarády, aby nefrflal. Po třech lekcích si nás kantorka zavolala, že s námi klidně půjde na třídní schůzky nebo za ředitelem, ale že NIKDO z těch kluků opravdu neumí za téměř 3 roky (Aj ve školce nepočítám) nic - vyjmenovat barvy a napočítat do sta, pár slovíček jo, ale "Jmenuji se Justýn a mám hlad" z nich nedostane nikdo. Mladej na té škole stejně končil, ostatní rodiče nechtěli, vykašlali jsme se na to. Naše mládě pak už samo chodilo soukromně - 1x týdně 45 minut, domácí příprava skoro nulová - v osmičce dal FCE a v devitce - za 3, ale dal - státní maturitu nanečisto. Vím, že je ve třídě hodně dětí a bla bla...ale produktivita našeho školství mne děsí.
Předchozí