Přidat odpověď
Tak hlavně to má Romana již dávno vymyšlené - chtěla Anitu nebo Aniku, a celkem není žádný důvod, proč Anně neříkat Anito, Aniko, Anko, Aninko, Nino... a budou v oukeji všichni. Dítě, které se již vnímá jako "A...", posléze dospělá Anna, babička, Romana, bratr...
Mmch napadá mě (Romana promine), že dítě jásá nad oslovením "Angelinko" (což tu Romana psala) patrně proto, že je to dost podobné tomu oslovení "Andulko" od milující babičky.
Předchozí