Luthienko,
křivou nebo vyhřezlou plotýnku na rentgenu neuvidí, na to musí být MRI. Ale pokud jí na to nakonec zabrala chemie, tak to nejspíš plotýnka není.
Na plotýnky je potřeba cvičit - zase taková věda to není, když na to vlítne deset minut denně, tak bude velké zlepšení. I v případě, že plotýnky jsou OK, vzala bych ji k rehabce / fyzioterapeutovi, ať jí alespoň naučí těch pár cviků.
Jinak lidi v bolestech jsou depresivní. Zvlášť pokud jsou to dlouhodobé bolesti, které odeznívají pomalu a na které není žádné instantní řešení. To jsem chtěla jen podotknout, že to nemusí být tak, že na sebe "upozorňuje", že ten proces může být opačný - tělo v bolestech je ve stresu, a stres se může projevit depresí.
Přeju vám hodně štěstí s hledáním rehabky, my máme úžasnou, která puberťačku bere jako dospělou, vždycky se spolu děsně nasmějí, aůe ta když řekne "hele, milá zlatá, jestli nebudeš denně cvičit, tak ti nepomůže ani pánbůh, natož já", tak to milá zlatá fakt tak bere a cvičí.
Možná zkus dceři na to cvičení udělat nějaký prostor - místně i časově. Třeba se zavřete do pokojíčku nebo vaší ložnice na "popovídání" a tam si to může odcvičit, nebo něco takovýho. Aby na to měla klid, aby jí neočumovala celá rodina, jestli potřebuje to. Nebo si může pouštět hudbu, nebo jánevímco...