No nevím, já sama jsem si jako dítě k Vánocům přála hokejku a trpěla tím, že místní fotbalový klub holky nebral, jsem poslední, kdo by podporoval stereotypy a mám dvě úplně echt holčičí holky, co už v nízkém věku toužily po šminkách a parádě. Nejmladší dítě kluk tedy vyrůstal v hodně holčičím světě a dokud neměl svoji Nerfku, po které strašně toužil (holky to ani nenapadlo), střílel nepřátele třeba z kouzelné vílí hůlky (holky to opět ani nenapadlo). Jinak jejich hračky dost ignoroval, s kočárkem jezdil, ovšem podobně jakoby jezdil s Tatrou.
S holkama jsem nemusela půl hodiny (minimálně) zírat na ulici na bagr.
Takže nevím, ale ty mozky jsou rozdílné, resp. bych řekla, že pro určité pohlaví je typické takové uvažování a zájmy a výjímky se samozřejmě vždycky najdou.