Pokud se na tom shodnou obě strany, bez újmy na citech a vztazích, tak proč ne. Jinak je to špatně.

Naši bydlí cca 40 km v domě se sestrou a žijí opravdu intenzivně pospolu. Vaří spolu, řeší spolu všechno okolo baráku (ač formálně je už ségry), mamka vypravuje děti, ví o jejich kroužcích, co kdo a kde dělá.
Mně by tento nedostatek soukromí do týdne zabil. Jim to však vyhovuje, žijí takto už skoro 20 let.
Ségra jim naoplátku zajišťuje doktory a vyřizuje veškerou administrativu. Čímž i mě odpadá spousta starostí. Švagr je jedináček, rodiče už dlouho nemá a širší rodinu vítá.
Já (my) tam jezdím(e) nepravidelně, někdy každý týden a někdy jednou za dva měsíce. Se ségrou si ale skoro denně volám, když jedu z práce, ta to tlumočí mamce, protože mamka telefonuje nerada (špatně slyší a má pořád něco s telefonem, kterého se nechce vzdát).