ropuchco, já mám na tohle právě jiný názor. Jak jsem psala v úvodním příspěvku, v manželově rodině je bydlení dospělých dětí s rodiči celkem běžné a funguje to. Nebo bydlí alespoň poblíž a prakticky denně se vidí a vzájemně se hodně podílí. I když to funguje a vyhovuje to oběma stranám, tak i přesto si myslím, že takové fungování a lpění na sobě není dobré a zdravé. Ty děti jsou samostatné a tudíž dospělé jen napůl, prostě maminka se pořád napůl stará, je to pohodlnější, ale prostě nezdravé.
A staří si zase řeší, že neumí vyplnit svůj čas, neví co se sebou bez dětí, tak se jich drží a snaží se být pro ně pořád nepostradatelní. Je to špatně.