Přidat odpověď
Mně nepřijde normální, když se lidé neodpoutají od svých dospělých dětí. Když si nárokují jejich zájem a pozornost, a různě vyčítají a vydírají, když se jejich dospělé děti nechovají podle jejich představ a očekávání. Ale některým rodičům to zase normální přijde.
Já mám se všemi příbuznými včetně rodičů a tchánovců vztahy korektní, občas se vidíme, dáme kafe a popovídáme, občas si zavoláme. Když někdo něco potřebuje, tak si vyhovíme a pomůžeme. Nikdo nikoho přehnaně neobtěžuje a neotravuje. Tchýně občas předvedla malý herecký výkon, ale protože byl bez odezvy, tak toho nechala. Máma občas vznesla požadavek, abychom se zastavili, když jedeme okolo. Někdy se zastavíme, někdy si jedeme po svých. Se všemi se párkrát do roka vidíme. S rodiči si volám jednou týdně. Nebydlíme moc daleko, ale žijeme si své životy. Všichni mají své partnery nebo přátele, takže jim dospělé děti nemusí nic suplovat. Máme své životy a dost málo svého času, takže vlastní dospělácký život má přednost. Na mně by tyto rodičovské manipulace fakt nebyly a rázně a nemilosrdně bych se vymezila.
Ale vím, že každý to má jinak. Někdo nedá bez rodičů (nebo bez dětí) ani ránu, až do smrti a vzájemně si kormidlují život. Takže normální je asi všechno.
Předchozí