Jsem neuspesna sestra uspesneho bratra. Tedy ne ze by bratr byl megauspesny, ale je to narozdil ode me koncepcni dotahovac. Ja vse dohanim na "stara" kolena - studium, slusnejsi praci, funkcni vztah budujeme s manzelem po malych kruccich. Nevim, jak velkou zasluhu na tom meli rodice, ale naucila jsem se nesrovnavat, radovat se ze svych malych posunu. Ve vysledku je to tak, ze bracha je financne celkem dobre zajisteny, ale ma jen jedno dite, nefungujici manzelstvi, paralelni vztah... My cekame treti dite, s manzelem se sice hadame, ale mame se radi a v podstate se nas vztah postupne zlepsuje, jak oba zrajeme. Zamestnani mam nakonec take uspokojive a stabilni. Povazuji se za spokojenou a nakonec i obdarenou.