Onikání- jdou sem, pane Kohn.
Onkání - Mařenko, šla sem. (to se používalo vůči dětem a níže postaveným osobám, a to by pro tenhle účel nešlo, protože z toho je ten rod vidět)
Vedle toho bylo ještě vykání, a myslím, že někde Božena Němcová má situaci, kdy vlastenecký mladík nechce vlastenecké slečně onikat, ale vykat, a je to bráno jako "modernější".

Myslím, že ten stupeň úcty byl onikání-vykání-tykání-onkání, ale pořadím těch posledních dvou si nejsem tak úplně jistá.