Pam-pělo, tvé původní příspěvky vyznívaly trochu jinak.

Potíž je v tom, že ani mezinárodní soud se neodvážil nazvat tyto praktiky zločinem, vpodstatě se k tomu postavil jako k "drobnému" úřednímu pochybení.

Vzhledem k tomu, že veřejný tlak zafungoval směrem k politikům a následně alespoň takto, že totiž napodruhé tyto případy nebyly zamítnuty k přijetí = zameteny pod koberec, je nutné tlačit dál věc k tomu, že tyto hrůzy je třeba také napravit a ten tlak k tomu musí dál směřovat, tohle je jen dílčí úspěch. V této podobě ovšem umožňuje v této praxi nadále pokračovat. Bohatý norský stát zaplatí pár Euro odškodnění a úředníci Barnevernetu mohou nejen klidně spát, ale i pokračovat ve stejném modelu "kradení" dětí.

Takto se neodvážím ani doufat, že horliví zastánci Barnevernetu si nebudou dál hledat záminky k obhajobě a očerňování rodin, postižených touto hrůzou.