Přízvuk lidí, kteří studovali angličtinu před r. 1989, kdy byla minimální možnost kontaktu s rodilými mluvčími, nevyučovali na fakultách atd. Oni mluví jako pro výuku používané gramofonové desky ze šedesátých let. Jako třeba když si pustíš, jak se zpívalo v šedesátých letech. Po revoluci se to některým už nezlepšilo, ale přesto většina z nich umí, znají gramatiku, mají velikou slovní zásobu, jsou silní v psaném projevu a v překládání a pokud jsou ochotní učit děti, měli by jim všichni ruce líbat. Jenže místo toho se jim všichni posmívají a to, že jsou nároční a něco po dětech chtějí, je obvykle nakonec stojí místo, protože oni mají takové povahy. Vykašlou se na to, než by někde dělali pitomce.