Řešila jsem takto pozůstalost po mamce, všichni od toho dali ruce pryč, takže komplet "likvidace" nakonec zbyla na mě. A to jsem to dělala asi dva týdny po její smrti :(
Jako každý z rodiny si mohl vybrat a nechat něco na památku, z těch osobních věcí jejích... Co uznal za vhodné. Šperky a cennosti jsme podědili tak, jak to mamka před smrtí rozepsala - přesně komu co.
Oblečení jsem řešila tak, že jsem ho nabídla jedné známé (v podobném věku jako byla mamka), aby si z něj vybrala co si chce nechat. Ta si vybrala co se jí hodilo, nabídla to po domluvě se mnou ještě i pár svým kamarádkám, takže většina hadrů/bot/doplňků/bižu se rozdala, zbytek šel na charitu.
Víc toho asi nebylo - možná nějaké knihy, běžné vybavení domácnosti atd, to všechno si nechal táta doma a normálně dál používá.
Být tebou, nebála bych se té charity - doma na půdě ty věci už nikomu neposlouží, ale když se rozdají na správné místo, tak můžou kolikrát ještě dost pomoct.