Já začnu praktikovat břišní dýchání. Poctivě dýchám nejdříve do břicha, do hrudníku a pak až ke klíční kosti, následuje pomalý výdech. Když to dělám dobře, tak na konci nádechu začínám zívat. K tomu se snažím meditovat, cíleně na nic nemyslet a přijímat energii z vesmíru . To mě většinou unaví a znovu usínám i nad ránem. Pak mě baví vymýšlet si vlastní příběhy v hlavě, domýšlím si filmy a děje do knížek. Když se přesvědčím, že mám díky tomu příjemnou chvilku pro sebe, tak taky snadno znovu usnu.