Člověče, taky jsem měla první dítě za mlada, ale nic takovýho jsem tehdy nezažila. Bylo to tedy v prvních ročnících a vysoké, ale u doktorů, na úřadech ani ve škole se se nikdo divně netvářil, nikdo neměl žádné řeči.
zažila jsem akorát jednoho kolegu, co mě tehdy potkal s miminem v šátku a ptal se mě, jesli to stálo za to, že jsem si zničila kariéru. A že jsme nastupovali do práce spolu, ale on bude daleko dál, protože mě čeká zpoždění kvůli děcku. Jasně, že mi to za to stálo, já tu jeho pitomou kariéru zase tolik neprožívala. Kuriozní je, že on je dodnes pořád ten stejný disponent jako tehdy a já už dávno ne, takže dětma to evidentně nebude.