Necítím se ohrožena, komunikujme v pohodě, nic zlého si nepřejeme, o dětech se domluvíme. Kdyby to bylo ideální, rozvod by dávno proběhl. Ideální to nebylo, byla jsem na psychicky velmi KO ještě před rozchodem a rozhodně neměla čas ani chuť dávat dohromady smlouvy a souhrn majetku a navštěvovat právníky a soudy. Myslím, že to probíhá přesně tak, jak to jen šlo, jsme už na všem domluvení, je to jen otázka času, kdy se k tomu dostanu.
Můj příspěvek byl vložen s úmyslem dokreslit, že i když manželé spolu nežijí a společný život neplánují, neznamená to, že potenciální nový partner může být v klidu.
Tak to prostě není. Celá naše i jeho rodina na "ni" koukají prostě jinak, než kdybychom byli rozvedení. Je to nemorální a není to fér k nikomu ze zúčastněných, ať si ten druhý manžel říká, co chce. Ostatně pro jeho bezohlednost jsme se rozešli.