Přidat odpověď
Psychické týrání s sebou přináší následky jak v psychosociální oblasti, tak v chování dítěte:
tělesné, duševní nebo citové opoždění ve vývoji,
neschopnost učit se ze zkušeností, rozumové schopnosti dítěte nebývají dostatečně využívány, ve škole proto mívají často horší prospěch, než odpovídá jejich skutečnému nadání,
chudá slovní zásoba, chybí potřeba komunikace v důsledku nedostatečné stimulace a kontaktu s matkou-či jinou důvěrně blízkou osobou,
citová plochost, nedůvěřivost,
impulzivita, afektivní výbuchy,
nápadná pasivita nebo naopak agresivita v chování,
vyjadřování obav, že je nikdo nemá rád,
neustálý strach z potrestání,
nízké sebevědomí nebo naopak nerealistické „vytahování“,
tendence k sebeobviňování, sebeubližování,
nepřiměřené obavy z každé nové situace,
neurotické projevy (kousání nehtů, kroucení či vytrhávání vlasů, cucání prstů apod.),
nepřiměřené reagování na bolest (dítě hystericky reaguje při sebemenším podnětu nebo naopak chová se, jakoby bolest vůbec necítilo),
vznik závislostí (na drogách), poruchy příjmu potravy, deprese,
děti bývají častěji nemocné, mívají více úrazů, větší sklon k obezitě,
známky nejistoty ve vztazích s druhými lidmi nebo neschopnost navazovat a udržovat přátelské vztahy s druhými,
celkově povrchní vztahy k lidem, nedostatek empatie, egocentrismus,
nedůvěra k dospělým lidem, kteří se jim snaží pomoci nebo se s nimi snaží spřátelit, či naopak přílišné lpění na těchto lidech a projevování až patetické vděčnosti za každou pozornost,
vyhýbání se kontaktu s rodinou (dítě málo pobývá doma, často tráví čas raději např. v rodině svého kamaráda),
vzhledem ke sníženému sebevědomí a menší schopnosti sebeprosazení se psychicky týrané děti stávají častěji obětí šikany,
svým chováním vyvolávají nepříznivý dojem: nebývají oblíbené mezi vrstevníky ani učiteli.
Předchozí