Přidat odpověď
Rose,
přesně tak.
Mě v tom "školí" jedno moje dítě - já myslím X, ono "přečte" Y, které se od X často dost diametrálně liší.
A samozřejmě já jsem zcela přesvědčená o své pravdě X, kdežto dítě je mi schopné vyčíst Y (které jsem tak vůbec nemyslela), pokud nebudeme schopni si to vyříkat, tak v něm třeba až do dospělosti zůstane ukřivděnost, za kterou ale já podle svého nejlepšího vědomí a svědomí nebudu odpovědná (protože jsem myslela X a ani mě nenapadlo, že by to šlo vyložit i jako Y, a pokud mi to dítě neřekne, tak to nebudu tušit nadále a nebudu to moci ani uvést na pravou míru).
Předchozí