Monty,

praktický a pragmatický přístup by naopak bylo zjistit si přesně, jaké jsou požadavky školy, na kterou se dotyčný hlásí, a pak se podle toho zařídit tak, aby s minimální možnou námahou dosáhl optimálních výsledků (tj. pokud by byl rozhodující průměr, tak se zaměřit na to, aby měl pokud možno samé jedničky, pokud by byly rozhodující přijímačky, tak napřít sílu tam).

Není to sice úplně o znalostech, o kterých by vzdělání mělo být především, ale je to cesta, jak se dostat k papíru, který mu otevře mnohé dveře, které by mu jinak zůstaly zavřené (a předpokládám, že na VŠ se dostane i ke spoustě znalostí, které by měly být cílem každého vzdělání).

Ne, jistěže to není ideální, a jasně, že cílem by měly být ty znalosti a ne ten papír, ale systém je takovej, jakej je, a znám pár velmi chytrých lidí, kteří bohužel nebyli schopni a ochotni se tomu byť i jen v minimální míře podřídit, a stylem "na tuhle vejšku jsem příliš chytrej" skončili maturitou a tudíž nedosáhnou na práci, na kterou by inteligencí i znalostmi měli, ale holt nemají ten papír.