Yuki, úplně úplně přesně na tomto principu fungovala moje tchýně během návštěv. Tím pádem samozřejmě celkem o nic nešlo, byly to jen návštěvy, ale pro mě to bylo jako rudý hadr pro býka. Babička ví nejlépe, babička umí nejlépe, rodiče sice říkali takto, ale my (babička+vnouče) uděláme takto, trošku přece nevadí, kousek přece nevadí, já jsem vychovala x děti, já to musím vědět. Tady jsem vám koupila, tady vám udělám, vy nic nekupujte, vy nic nedělejte, všechno ošéfuji já, já, já. Vy mlčte a buďte rádi, já vám přece pomáhám. Uf, omezila jsem návštěvy na zdvořilostní minimum, dokud děti nedorostly do věku, kdy si dokázaly vše vykomunikovat samy, pak už byla jejich věc, jak se s babičkou domluví. Já bych častější a užší kontakt v tomto duchu nedávala.
A musím tedy dodat, že tchýně časem pochopila a vzala ve svém jednání zpátečku, což velice oceňuji.