Přidat odpověď
Dceři narozené rok po revoluci jsme dali na tu dobu netypické jméno,i dneska je málo časté, je krásné, hodí se k ní na 100%, ona sama je za něj moc ráda ( což mě těší úplně nejvíc)..Reakce rodiny před narozením dcery byly hodně negativní, nikomu se to nelíbilo, úplně nejvíc tchyni, která kdysi znala jednu toho jména a neměla ji ráda, naštěstí jsme si stáli za svým..Po narození jako když utne, všichni se předháněli ve zdrobnělinkách, nikdo si ani nevzpomněl, že by se dcera měla jmenovat jinak...Syn se jmenuje typicky slovansky, po tátovi a dědovi a je taky hrozně spokojený..Teď ale mám trochu opačnou situaci, neteř dala svojí holčičce jméno, které mě hrozně tahá za uši, nehodí se vůbec podle mě ani k ní, ani k příjmení, a už vůbec si nedokážu představit dospělou ženskou s tím jménem, myslela jsem, že si zvyknu, ale mám i problém holčičce tím jménem říkat, oni jsou z něj ale nadšení, a nenapadlo by mě jim něco k tomu komentovat..
Předchozí