Monty,
myslím, že chápeme dostatečně, že podle tebe:
1) praštěné matičky si fandí, že mají doma malého génia, i když mají jen obyčejné nebo dokonce podprůměrné dítě,
2) tomuto "géniovi" odmalička vštěpují, že je úplně jiný (samozřejmě lepší, nadanější a chytřejší) než všichni ostatní. To je příčina veškerého neštěstí, protože jinak by dotyčný byl úplně normální dítě a zapadnul by, ale tímto postojem získá dojem, že je ostatním nějak nadřazen
3) snaživé matičky se snaží svému "géniovi" neustále vyběhávat nějaké výhody a úlevy, čímž z něho vytvoří ještě víc zpovykaného fracka, který si o sobě (neprávem) moc myslí a tudíž od ostatních dětí dostává (oprávněně) sodu
4) pokud má toto dítě nějakou poruchu, která mu brání zařadit se do kolektivu vrstevníků, je naprosto falešné to dávat do souvislosti s "genialitou" protože je to prostě jen ta porucha.
Zatímco to, jak to chápu od Yuki je, že
1) ty matičky si to nevycucaly z prstu, ale mají to nějakým způsobem potvrzené
2) matičky dítěti nic nevštěpují, ale ono prostě JE jiné a nezapadá: matičky by naopak byly šťastné, kdyby získal nějaké sociální dovednosti, a snaží se s ním v tomhle směru intenzivně pracovat. Uznávají, že jeho chování může být z pohledu jeho vrstevníků opravdu těžko snesitelné, a pokoušejí se mu dopomoct k tomu, aby některé věci, které dělá "obrousil" a některé věci u těch vrstevníků pochopil, ale potřebujou k tomu i pochopení z druhé strany
3) vůbec nejde o to, aby dítě mělo nějaké výhody a úlevy, ale o ekvivalent toho, že od slepce nebudeš chtít, aby psal na normálním psacím stroji (a zlobit se na něj, když to nedává), ale dáš mu Braillův (a od té chvíle budeš po něm chtít totéž co po ostatních)
4) u opravdu vysoké inteligence ten mozek funguje atypicky CELÝ, a proto tu "poruchu" nejde od té inteligence oddělit a brát ji izolovaně, protože k dítěti se stejnou poruchou, ale IQ třeba 90 budeš muset logicky právě s ohledem na to IQ přistupovat o dost jinak.
Což se tady Yuki snaží s nadlidskou trpělivostí už několikátý den vysvětlit, ale Ty si beze změny jedeš pořád to svoje bez ohledu na to, co tu bylo už mnohokrát explicitně řečeno.