Řekla bych ale, že konzervativnější zvyky (neakceptace spolubydlení na psí knížku) dle mého normální vznik rodiny podporovaly."

Já bych spíš řekla, že sice podporovaly vznik, ale už ne udržení.

Což je otázka, jestli je tak úplně pozitivní.

My jsme spolu docela dost dlouho žili na psí knížku (okolím zcela tolerováno a nikoho ani nenapadlo, že by to snad bylo špatně) a bez dětí, a nenapadlo nás se rozejít a děti jsme si stejně pořídili.

Kdežto třeba v Manželských etudách od Třeštíkové je docela dobře vidět, že v dobách, o kterých mluvíš, kluk zbouchnul holku, se kterou se vlastně ani neměli šanci poznat, doba velela že se "musej" vzít, měli teda to dítě nebo dvě, a pak zjistili, že vlastně nemaj vůbec nic společnýho.

Nějak nemám pocit, že by to bylo o tolik lepší než zůstat svobodní a bez závazků.