Terezo,

já Tě úplně chápu, tohle by mě taky štvalo, a asi přesně to, co štve Tebe - ani ne ta pomoc, to je koneckonců každýho věc, ale to odříznutí těch, co nesouhlasej.

A poté, co jsem si poslechla ten odkaz od Gréty, tak to vidím tak, že to podobenství mělo být ponaučení pro ty "hodný" syny, že se nemaj povyšovat, ALE: ten marnotratnej z toho odkazu se jednak kál, jednak to nevypadalo, že by chtěl v takovým jednání pokračovat (ostatně to by ani nemohl, když všecko probendil). A nedělal si nárok na to na otci nebo na bratrovi parazitovat, chtěl jen slušný zacházení s tím, že si ho normálně odpracuje jako poslední dělník.

Takže sice před tím udělal velkou pitomost, ale když zjistil, že to byla pitomost, tak už pak dál dělal poctivě všecko, co bylo v jeho silách.

A ten otec toho druhýho, hodnýho syna za nesouhlas nezavrhnul, ale řekl mu v podstatě "tebe mám u sebe pořád a moji lásku máš a vždycky jsi měl jistou a všechen můj majetek je tvůj, ale o toho druhýho jsem málem přišel, takže teď mám logicky radost, že se vrátil, ale pro tebe to není žádná změna, tebe mám úplně stejně rád jako předtím".

To by mě na jeho místě asi trochu uklidnilo, ale stejně by mě trochu zamrzelo, že jsem si nikdy neřekla ani o to kůzle, protože za těchhle okolností by mi ho táta asi logicky měl dát.