Já vám všem rozumím. A samozřejmě chápu, že to dítě nemůže vyrůstat ve věznici. A taky tomu dítěti přeju, aby bylo adoptováno někým milujícím. To je prostě tak strašně těžká situace, že si myslím, že to můžeme jen těžko pochopit. Mí rodiče nejsou vrazi, jen pedofil a alkoholička a upřímně i jen s touto genetickou výbavou se mi žije strašně složitě. A stejně složitě se s tím žije mým dětem, protože neznají prarodiče, ale vědí to, co vědí.
Jen chci říct, že napsat větu, matce sebrat dítě a nazdar … věříte, že i jako malá znásilněná holka jsem měla své rodiče kupodivu ráda? Tohle vnitřní přiznání jsem mimo jiné řešila na terapii.