Přidat odpověď
lelo, učím se se starší dcerou.
Pokusila jsem se dceři tu zodpovědnost předat, ale ještě to nezvládala. přitom vloni už to vypadalo nadějně.
Děláme každodenní (no, teď ne, učí se na čvrtletky, tak na to není prostor) práci - pět příkladů nebo jednu větu s rozborem. To funguje dobře a nezapomíná tak postupy. Nevím, jak dlouho to bude potřeba, bojím se, že je to na dlouho. Když přestanem, je tam obrovský propad. Přitom je to vlastně strašně nenáročné cvičení, ale teda mě to ubíjí.
Vlastivědu a přírodovědu si řeší dcera sama vč přezkoušení.
V angličtině spíš hledáme správný systém (hledáme obě, páč dceřina představa - den před testem do sebe nacpu 10 slovíček, je sice krásná, ale nefunguje).
S mladší, prvňáčkem, pracuju dle toho, o co si řekne, občas se nabídnu nebo zeptám.
Předchozí