A vůbec si nejsem jistá, jestli životní hodnoty, které musí člověk VYSLOVIT a někoho k nim cíleně vést, jsou ty pravé, protože ta nutnost udělat to CÍLENĚ vlastně znamená, že mu to není tak vlastní, aby tím žil.

Já se vlastně chráním něco takového udělat (vyslovit atd). protože si uvědomuji, že vždycky by to bylo něco, co je mnohem složitější (třeba: pomáhej druhým, ALE nenech se přitom zneužívat a nezapomínej na sebe)