Šetrnosti jsem se odnaučila, když jsem zjistila, že můj drahý si klidně bez pardonu pořídil zbytnou věc v ceně 3 našich měsíčních rozpočtů za moje těžce vydělané peníze, které jsem mu posílala na účet, aby si nemusel říkat o peníze.....takže já šetřila dětem na kroužky a vzdělání, případně na společné dovolené, jinak jsem dost přemýšlela, jestli ty nové boty opravdu potřebuju a kde bych pro děti nakoupila zimní výbavu z druhé ruky ..... a on "si ušetřil" na tuto kravinu.
Takže jakmile to by lo možné, přestala jsem na sobě škudlit. Skromnost se hodí, když je nouze, nebo se hodí, aby se člověk nepovyšoval nad druhé, ale je to tenká hranice, kdy druhý člověk si to může vysvětlit, že na tobě může parazitovat. Ve všem je třeba hledat rovnováhu.