Na ranní jsem byla vždycky nasr... na celej svět, jen proto, že bylo brzo ráno, z noční jsem šla jako královna
, proti všem, ale nesmála jsem se.
Teď chodím na 8, nic moc, ale aspoň je většinu roku už světlo a spousta lidí všude, štvou mě jen pejskaři, slušnej člověk v půl osmý spí nebo jde do práce, nepostává s neviditelným vodítkem přes celej chodník a nedělá pracujícím překážkovou dráhu
, to mi přijde skoro stejně vtipný jako ten trumpetista