Přidat odpověď
Před lety jsem byla v této nemocnici s vlastním dítětem též na operaci s nosní mandlí. Je to asi 6 let zpátky....Syna operovali i přes zvýšenou teplotu (byla jsem pitomá, že jsem to dovolila, ale doktorka naléhala, že je to v pořádku), vrátili mi ho zkrvaveného. Po operaci mu přinesli na svačinu suchý rohlík!!! Vylítla mu teplota a já se nemohla dovolat pomoci. Pak doktorka rozhodla, že málo pije a dá mu kapačku. Za 12 hodin do něj nalili přes mé protesty 2 litry fyziologického roztoku - do dvouletého dítěte! Samozřejmě to odnesl velikými otoky a sestra co nastoupila na ranní šichtu byla v šoku. Doktorka pořád jen štěkala že syn nepije - zhádala jsem se ní, s otoky a zavodněním asi bude mít chuť pít že.. Horečky neustupovaly a měla jsem co dělat abych vydupala odběr krve - tam překvapivě zjistily, že kanyla je ucpaná, neb ji nikdo nepročistil. Na oddělení měli jen klasické rtuťové teploměry a trvaly na tom, že musím dítěti co 2 hodiny měřit teplotu ve dne i v noci. Nespaly jsme víc než 2 dny pak jsem se doslova zhroutila. Zachránila mě jedna zdravotní sestra, která jediná netrvala na buzení dítěte co 2 hodiny a nechala nás vklidu po 3 dnech vyspat. Péče tam byla šílená s vyjímkou asi 2 sestřiček, které se opravdu snažily pomoci. Doktoři to byla kapitola naprosto šílená. Po 6 dnech mi jedna sestra prozradila, že pokud bude mít syn teplotu méně než 37,5 pustí nás domů.... Druhý den jsem zfalšovala údaje o teplotě - nikoho nenapadlo zkoumat pravdu a my šli domů....Přiznala jsem pravdu pediatrovi i lékaři ORL, který si údajně na péči stěžoval...nicméně to šlo do ztracena..... Náš pediatr je zároveň nefrolog...dle jeho slov chybělo málo a syn by měl zničené ledviny.....
Omlouvám se za román, ale při zhlédnutí příběhu malého Adámka se mi otevřely staré rány......my měli štěstí........
Předchozí