Bohužel to vypadá, že mládežnice se budou muset příštích 8 let dost intenzivně učit němčinu jako druhý cizí jazyk. Strašně mi to vadí, moc jsme si všechny 3 přály francouzštinu, jenže to vypadá, že je to pasé. Nebo spíš raté.
Německy neumím, nemám ten jazyk ráda, mládežnicím se nelíbí zvuk němčiny.

Jenže když ho nezačnou mít rády, tak to bude děsný průšvih, tak učení jazyka prostě nefunguje. Už jsem si ujasnila, že školu kvůli tomu měnit nebudeme, že je musím nějak namotivovat, než jim to řeknu. Zkouším si různě vzpomenout na něco opravdu pozitivního, kvůli čemu by stálo za to se učit německy a nejde mi to!
Já snad neznám jediného živého Němce nebo Rakušana (teda jednoho jo, ale to je uzavřená kapitola, navíc mluvil španělsky a okolo byla tropická vegetace, takže na Němce vůbec nevypadal).
V Německu, Rakousku byly mládežnice mockrát, znají muzea, zoologické, řízek, Mozarta, Terminátora (ehm Schwarzeneggera), dokonce absolvovaly jakýsi dvouhodinový zábavný dětský kurz v němčině (hodně se mávalo rukama a přinejhorším mluvilo anglicky).
Jenže pořád je to ve srovnání s atraktivitou francouzštiny, angličtiny, španělštiny, latiny a japonštiny (jazyky, které se chtějí učit nebo jakž takž umějí) dost ubohé

Hilfe!