" když si budu myslet a jednat tak, že to vlastně ani není moc důležitý, tak snese se z obláčku nějakej deus ex machina, kterej by mě a všecky ostatní ujistil, že je to naopak důležitý strašně moc? Asi těžko, že."

kudlo, já třeba peču dorty... podle těch, kdo je jedli, jsou výborný... prý jsou i moc pěkný... není to úplně levná záležitost, používám jen dobrý věci, máslo, smetanu, žádné náhražky... jenže sama nejsem nikdy s výsledkem úplně spokojená, moje ruce jaksi nejsou tak šikovné, aby splnily vizi... dostala jsem několik nabídek, že by si u mne dort někdo objednal, jenže já si za něj neumím říct o peníze - mám pocit, že když spočítám náklady, vyjde mi cena příliš vysoká, než abych si ji za "takový obyčejný dort" zasloužila... mám pak tendence si nepočítat "drobnosti" jako vanilku, cukr, mouku - beztak jsem to měla "doma"... udělala jsem takhle jen jeden, nepočítala jsem energii, práci, nic, čistě jen suroviny koupené pro ten dort... i tak mi cena připadala vysoká a styděla jsem se si o ni říct - měla jsem štěstí, odebírající měla poměrně dobrou představu o nákladech a zaplatila mi mnohem víc než jsem si řekla... já od té doby jsem žádný dort na zakázku neudělala, odmítám to... jen proto, že si neumím říct o adekvátní odměnu...
kdyby kupující nebyla hodná a fér, její cena by nepokryla ani náklady... jen pro mou vlastní neschopnost...
a já si myslím, že by naše společnost měla být fér a za práci platit a ne těžit z toho, že je někdo "hloupý" a neumí svou práci ocenit sám... jsem asi naivní idealistka, no...