Děti bez problémů chápou rozdílná pravidla pro různé lidi, vždyť se v tom běžně pohybují. Něco jiného smí a musí starší sourozenec, něco mladší. Stařenky v MHD je třeba pustit sednout... Atd.
Pravidla přece mají nějaký smysl. Když dokážeš obhájit smysl, obhájíš různost. Vždyť i v té škole funguje spousta nerovnoměrného. Kuba s brýlemi sedí vpředu, Andulka s křivými zády má celou sadu učebnic 2x, František má ve třídě asistentku, Mařenka má na písemku víc času - a ostatní děti se z toho nehroutí.
A taky si myslím, že je vysloveně dobré učit děti, že spravedlnost neznamená jenom vyrovnání podmínek do stejna, ale třeba taky úsilí o otevření stejných možností...