No protože Valkýra je už udolaná, měla hrozné rodiče, kteří měli dlouhé prsty daleko do její dospělosti, nikdy jim nebyla dost dobrá. Její muž si jí vzal ze zištnosti. Ona tu jejich optiku převzala, nedostalo se jí pomoci, je v depresi a nemá energii a asi už ani nevidí nějaký smysl v odstěhování se nebo vystěhování manžela. Valkýra tu dává dobrý příklad, jak destruktivní takové vztahy můžou být. Ona to ví, ale nemá sílu s tím něco udělat a podporu žádnou nemá. Není hezké se tu o ní otírat.
Promiň, Valkýro, za rozbor.
Zakladatelka má podporu svého muže a na tom může stavět. Moje máma měla hrozné dětství, starala se o svou manipulativní vyděračskou matku do její smrti, ale zničilo jí to hrozně, cítí pořád vinu, i když už babička nežije. Přestože většina lidí, včetně její druhé dcery, by s babičkou dávno vyběhla a už vůbec by si jí na dožití nebrala domů, protože každýmu by bylo jasný, že ho čeká jenom peklo. Babička byla tak hrozná jen k mý mámě, k nám vnukům se chovala úplně jinak, s respektem. K mámě směřovaly jen výčitky.