Tizi,
tak ona je to v podstatě dávno už jen formalita, protože i kdyby rodiče odmítli dát "požehnání", tak by jim to bylo houby platné (a je to tak dobře).
My jsme to kdysi pojali jako happening, manžel - tehdy ještě snoubenec - byl žádat moje pěstouny
o moji ruku, a já pak jsem u něj doma žádala o jeho ruku.
Ale v té době jsme spolu už nějakou dobu žili, a to požádání jsme vnímali spíš jako happening a roztomilou tradici, než navážno.