Myslim, ze to je jednoduche, rodic proste v trochu nadrizene pozici je.
Jasne, ze na diskusi neni nic spatneho, ale asi si dovedes predstavit, ze pokud potomek na kazdou slusne podanou prosbu (typu "setres prosim te stul, abych mohla servirovat veceri?" predlozi spoustu argumentu, proc to udelat nechce, moc to k domaci pohode neprispeje.

Pokud takto reaguje na takrka vsechny zadosti, je to proste vopruz a i kdyz pubertou pochopitelny, tak nezadouci chovani.

PRoste ti rodice jaksi nastavuji ta pravidla chodu domacnosti (ne, ze by deti do toho nemohly mluvit - ale vetsinou to je jaksi mimo oblast jejich zajmu) a tak opravnene zadaji cleny rodiny o spolupraci.
Vztah rodic - dite 100 % rovnocenny neni, to ale neznamena, ze doma panuje nejaka tyranie :)