Tak já si vybavuju, jak jsem jako dítě musela věšet prádlo na šňůry před bytovkou, kde všichni všechno viděli a slyšeli
A moje máma na mě křičela z okna:" Jak to "pověšáváš" (dobrej výraz, ne?), ty kopyto??!!!
A pak říkala, že to bude hrozný, že neumím ani věšet prádlo, jak to někdy budu dělat... Stejně tak s vařením, šitím apod...
Jak to bylo?
Jak to jen šlo, pořídila sem si sušičku a prádlo nevěším vůbec. Nepřišiju si nadále ani knoflík, ale ani to nepotřebuju. A nevařím, vaří jiní. A všechno je v pohodě