Tak nevím, jestli jsem s tím sebekoučingem uměla správně pracovat, přiznám, že jsem ho cca 14 dní před doběhnutím cyklu vzdala. Štvalo mne, že jsem si spoustu potravin musela přepisovat z Kalorických tabulek, zeleninový salát rozepisovat po jednotlivých ředkvičkách a rajčatech (já vím, mohla jsem si ho taky uložit jako vlastní jídlo, ale dělám ho pokaždé jinak), neznal omáčky (jen ty Vitana či McDonald). Ale bylo moc fajn, že jsem viděla kolik má co sacharidů, tuků, bílkovin... takhle přehledné to v Kalorických tabulkách není. Sice jsem nakonec zhubla cca 4-5 kilo, ale pořád je to málo. Nabrala jsem díky kombinaci onemocnění štítné žlázy, menopauze a toho, že jsem praštila s kouřením.
Začátkem dubna jsem navštívila OB kliniku a byla jsem docela rozčarovaná. Dostala mne hned první otázka paní poradkyně proč vlastně chci zhubnout. Nevím, prostě mne moje váha psychicky deptá a pan ortoped mi po operaci kolene doporučil nepřibírat... Na anamnestický dotazník, který chtěli vyplnit se paní poradkyně ani nepodívala. O nějakých vyšetřeních, zda mi tělo funguje či nefunguje nepadla řeč. Dostala jsem tabulku se zelenými, oranžovými a červenými potravinami a doporučením, ať se s tuky vejdu do 40 g za den. A že Low carb je nesmysl. Kontrola za tři měsíce.
Dneska jsem četla hezký článek na Deníku.cz se zakladatelkou STOBu Obezitoložka Iva Málková: Hubnutí se nerovná dieta. Je třeba si jídlo vychutnat
Zdroj: https://www.denik.cz/zdravi/mit-se-rad-se-vsim-vsudy-20200417.html?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=sekce-z-internetu