Přidat odpověď
jj, taky mi nevadí, naopak se mi líbí, když dostanu třídu, kde je nějaká výzva v podobě probematickýho dítěte, ale musí k tomu být podmínky, jinak je to trápení. Zase vím, že pokud tu třídu budu mít já a chci ji mít, udělám maximum, nebude to trápení pro děcko ani pro mě, protože chci něco dělat, chci mu pomoct. A kdyby tam byl někdo, kdo nechce, bylo by to špatně
jenže je podmínka, aby s takovým děckem byl člověk minimálně hodinu denně, což jde na prvním stupni, na druhým je ti pro některý učitele utopie, protože pokud má někdo tělocvik a angličtinu, tak nemusí některý děcka ani znát, tělocvik se dělí na holky a kluky, nikdy spolu, angličtina se dělí, při větším počtu, dohromady je nemá nikdy, to není na utvoření vztahu ani na rozpoznání problémů
čím víc hodin jsem s děckem, který má sice problém, ale věří mi a je ochotný pracovat na sobě, tím líp pro všechny, ale to fakt nejde žádným kouzlem zařídit, musí chtít i vedení, musí mít možnost udělat rozvrh, musím mít možnost učit hlavní předměty (matika a jazyky), a fakt nejsou všichni učitelé schopní ani ochotní učit tyto hlavní předměty, tím pádem nemají kdy s dětma navázat a vybudovat vztahy
Předchozí