Tý jo - pokud si dobře pamatuju, nějaké sladké pečivo, kávu či čaj a džus nebo vodu. Prostě něco, co bylo na stole a jen se nás zeptali na to kafe-čaj. Vyřešili jsme, s čím jsme přišly - byly jsme pozvány dvě, očividně byl na jednání dobře připravený, pak small talk, který přešel v příjemné povídání, vypadal, že ho opravdu naše aktivity zajímají, ať už to bylo v reálu jakkoli
. Bylo vidět (nebo mi to přišlo), že ocenil, když jsme směřovaly hovor ke konci cca 10 minut před koncem vyhrazené hodiny, ale to je taky normální. Místnost - na rozdíl od těch oficiálních na arcibiskupství - působila velmi civilně, zabydleně a prakticky, jen krom počítače v ní byly věci(nábytek, koberec, nádobí, lustr) vzorně udržované ale očividně hodně staré. Jsem panelákové dítě, které vyrůstalo v Univerzálu, aby pak přešlo do nábytku z IKEA a karetní stolek, klavír a pár hrnků po babičce a prababičce opatruju jako oko v hlavě, líbí se mi, když má někdo možnost žít ve věcech, které už pamatují pár generací.