Tak "jeden tyká, druhý vyká" mi vadí taky, až na nějaké opravdu výjimečné případy (umím si představit třeba stařičkou sousedku, která mi jako dítěti dávala jablka, paní učitelku, co mě učila v první třídě... prostě lidi, kteří mě znali jako dítě a to tykání u nich není výraz despektu, ale spíš mateřské něžnosti a toho, že si mě tak pamatujou, což asi bude s přibývajícím věkem čím dál vzácnější, tak si toho vážím )