Popravdě nevím, jak snášeli... asi dobře - nic neříkali a vysvědčení jim to nekazilo. No ale vlastně si nestěžovli skoro na nic ve škole, to už musel být nějaký pedagogický exot a jeho výjimečný "výkon", aby hudrali...

Co maj za kontaktní sporty a ustavičné soutěže? My jsme cvičili každý zvlášť na nářadí, nebo se běhalo skákalo házelo..., šplhalo, hrála nejdřív vybíjená a přehazovaná pak odbíjená...

Individuálně jsme nesoutěžili, prostě se měřil čas, vzdálenost, výška...

Asi je to hodně o tělocvikářce-tělocvikáři. Trapnýho si nevybavuju nic kromě utrpení obézních dětí na atletickém oválu.