Nekdy kolem10 let jsem cetl snad jen historicky romany, diky tomu me zacala historie tenkrat bavit, cozse odrazilo na znamkach ve skole
Od Quo Vadis pres vsechno od Loukotkovy (Spartakus a Navzdory basnil zpiva, Villon mi byl ohromne sympatickej, takovej bohemskej pruserar
) a precetl jsem i velkou cast knih od Viktora Huga, pak Diderot, Voltaire, Senecovy spisy, dokonce i Bozskou komedii jsem prelouskal
diky tomu jsem se na gymplu dejepis a cestinu skoro nemusel ucit.