3 Koncovky -ovi a -ové u příjmení v 1. p. mn. č.

Uvedené koncovky nejsou beze zbytku zaměnitelné. V 1. p. mn. č. rodu muž. živ. je základní tvar na -ové: V sousední třídě budou maturovat dva Novákové. V našem turistickém oddíle jsou dva Kovaříkové; bratři Čapkové, bratři Mrštíkové, bratři Pospíšilové, bratranci Veverkové, knížata Lobkovicové. Tvarem na -ové se vyjadřuje fakt, že jde o množné číslo příjmení. Neříká se nic o tom, zda Novákové, Kovaříkové jsou, anebo nejsou příslušníci téže rodiny (příbuzní). Věta V naší třídě budou maturovat dva Novákové a dva Kovaříkové může pokračovat např. větou Kovaříkové jsou dvojčata, ale Novákové příbuzní nejsou. Jen tehdy, chceme-li výslovně vyjádřit příslušnost jedinců k téže rodině, můžeme užít tvaru na -ovi: Bratři Kovaříkové/Kovaříkovi budou po maturitě pracovat v rodinném podniku. Chceme-li vyjádřit, že jedinci téhož příjmení příbuzní nejsou, nemůžeme tvaru na -ovi užít. Je tedy rozdíl, řekneme-li Na setkání přijeli všichni Kovaříkové z celého kraje (= příbuzní i nepříbuzní nositelé tohoto příjmení) a Na sraz přijeli všichni Kovaříkovi (= celá rodina Kovaříkových).


in: http://prirucka.ujc.cas.cz/?id=710