JJ - přesně: jak u nás - dítě na víkend, ale vrátit už v neděli po obědě, aby měl dost času "se nachystat na pracovní týden" a taky aby úkoly do školy dělalo se mnou a on to nemusel řešit - a večer se dívám na FB, kde jsou čerstvé fotky z víkendu, jak se plůděti věnuje, pod tím hromada obdivných komentářů, jaký je skvělý - hotový Otec roku . A samozřejmě, všechny starosti, lékaři, nákup zdravotních pomůcek, zajištění kroužků a programu na léto (včetně 100% zafinancování) je na mně... Dokonce mu musím dodávat o zubní pastu a kartáčky, nemůže koupit...
Už to neřeším, nemá smysl se vysilovat - ale zamrzí to. Jen si říkám, že se to snad vrátí, až plůdě vyroste, že to pozná, jak to ve skutečnosti bylo...anebo taky ne, výchova není o zadostiučinění, ale co už ...(smajlík krčící rameny...)